Dvakrát krátký text

 Onehdá mně popadl von ten pocit, jak by bylo dobré, jak by to bylo sakra dobré, osvobozující, pokud bych si něco napsal, a tak tedy jsem si za peníze vydělané brigádní činností pořídil psací náčiní pro vyjádření slov ručním pochodem, a jak jsem si od přírody pravoruký jedinec, nezbylo ruce levé, nic jiného než li obracet listy v tom dnešním již ztraceném poznámkovém bloku. A zajisté velmi pravděpodobná situační skutečnost, ten okamžik. . . to si zněla hudba, předpokládat se dá, jak že i když se stalo spouštěcím mechanizmem Čtvero ročních dob, ten zvuk znějící z černé LP desky, tak v ten čas o kterém je nyní psáno se již otáčel jinou cestou, tak v ten okamžik spolupráce levé a zejména pravé ruky, zněly The Cure, ano líbezné temně romantické období toho mého náhodného já. Zvesela smutnění, nádech očekávání, ztráta dětské vynalézavosti, chtíč a potřeba si s čímkoliv s kýmkoliv tu hlavu odstřelit, . . .atD.

Kecy

Stále. Ano je spokojen. I když současné vnímání jej zaskočilo barvou bolesti. Stále. Ano je spokojen . Znovu a stále si pamatuje i ty odstíny náhlých a spontánních výstřiků euforie z mezilidských i vlastních sounáležitostí. Stále, například před třemi dny měl pocit. A zítra asi taky. Stále a tak toho jednoho člověka napadlo jak to je a třeba taky spontální znamená samovolný a i bezprostřední a správně je každopádně Spontánní